My a voda na planetě Zemi

Přeji nádherný den moji milí,

právě jsem se vrátila z lesa a jsem vedena usednout ke psaní a sdílet další část svého poznání a uvědomění. Je to také na popud vašich dotazů z posledních dní. Věřím, že vám mé sdílení rozkryje další vrstvu práce energií, s tím jak zhmotňujeme a jak tvořit, aby to mělo ten nejláskyplnější účinek.

Chopím se zde tématu "nedostatku vody". Jelikož je to překrásný obraz na kterém lze mnohé velmi jasně zvědomit. Před nějakým časem živé téma a pochopitelně je svým způsobem stále aktuální a je zmiňováno v esoterických, ale také ve společensky veřejných kruzích.

Ráda bych zmínila, že toto vnímání je odrazem našeho nastavení a toho, co je zdánlivě reálné a veřejně zmiňováno v médiích. To co zde hraje velmi důležitou roli je podprahový strach. Nechci nijak znevažovat toto téma, jen bych zde ráda vysvětlila hru energií.

Přijměme fakt, že jsme s planetou jedno. Že ona je námi a my jsme jí. Její voda odpovídá vodě našeho těla. Naše tělo je z cca 90% voda. Voda jako živel si nese kvalitu emocí a jejich prožívání. Týká se zejména prožívání ve vztazích. A vzhledem tomu, že nám vnější realita ukazuje, že je voda na planetě schovaná, někdo by řekl, že není nebo ubývá atd. Je jasné, že my jsme jako lidstvo absolutní spolupracující součástí tohoto stavu. My to takto vidíme a je to v naší realitě. Jelikož však jsme tvůrci toho, co je venku, znamená to, že my můžeme tuto realitu přetvořit. A nasnadě je otázka jak?

Voda=emoce. Skryté a zadržené emoce v nás, neprožité pocity, nesdílené city, za kterými je ukrytá kontrola a strach zadržují naši krásu, šťavnatost a plnost, tedy hojnost bytí. Zkuste přijmout fakt, že voda, kupříkladu řeka se neptá, zda může ve své divokosti s sebou smést obydlí, člověka, něco "poničit, či ublížit". Ona je prostě tím, čím aktuálně má být. Spadlo hodně "vody", ta se vlila do koryta a je třeba tomu dát sílu a dynamiku: pro řeku velmi přirozené a je to v pořádku.

Chceme-li planetě pomoci, aby vypustila vodu, aby jí bylo dostatek, pak je potřeba abychom i my „vypustili“ vodu. Ukončili vnitřní boje se sebou a dovolili si být tím, kým jsme. Dovolili si vyslovit, co toužíme sdílet, dělat, po čem prahneme a naopak nedělat, co se nám nechce. Neskrývat svou vodu a odhalit ji plně ve své kráse a jedinečnosti. Nekontrolovat svou touhu, své pohnutky a dělat, co mi zrovna přichází jako to, co jednoduše chci. Jedním slovem „žít“. Pak ožije také planeta a bude sdílet svou hojnost s námi. Udělá to, jakmile my budeme své vnitřní bohatství (to kým jsme a jak se projevujeme) sdílet se světem.

Jsem si jistá, že zákonitosti a děje zde na zemi jsou v základu velmi jedno-duché. To jen mysl staví bytí na rovinu složitostí a obav.

Máte-li chuť meditovat na vodu, meditujte, ale prosím vnímejte to, s jakým vstupem vcházíte do těchto meditací. Pokud se rozhodnete, nejvíce podpoříte pole zhmotnění budete-li tvořit z pozice tvůrce, nikoliv toho, kdo se o zemi a vodu bojí. Usedněte a představujte si zurčící potoky, zářící zeleň, rybníky s hojností ryb a šťastné lidstvo, usmívající se, tančící a prožívající. Tím podpoříte pole materializace na úrovni vibrací světla a do pole vnesete potenciál lásky.

Také se mne lidé ptají, zda mají utahovat kohoutky a rychle se sprchovat atd. Opět vnímejte z jakého vnitřního nastavení tohle děláte. Pokud je to vaše volba z pozice srdce a víte, že to takto toužíte dělat, protože vám v tomto rozhodnutí je krásně, pak ano, jděte do toho. Pokud vaše volba vychází z pozice snahy, tlaku a strachu, přiživíte pole nechtěně již zmíněnou energií obav a kontroly v úrovni snažení se.

Já za sebe můžu říct, že miluji 20-ti minutové sprchy. Prostě to miluji a ten nádherný stav, který prožívám vytváří překrásnou energii, která vyživuje mne i ostatní okolo mne. Ta vibrace vstupuje do vody, která odtéká a jsem si jistá, že šíří tyto mé pocity dále. A kdybych si to zakázala z pozice strachu, ochudím sebe o tento požitek a ničemu tím nepomohu.

Naslouchejte sami sobě, netlačte na nic, netlačte se někam jen proto, že byste měli. A jednoduše dělejte to, co cítíte, že udělat musíte, protože to jste vy. Vyvěste strachu bílou vlajku, opusťte dramatické konspirace a důvěřujte.

Řekla bych že DŮVĚRA je tady klíčová a je to také kvalita, která je nyní v nás silně probouzena. A aby mohla žít a být, žádá si abychom povolili. Sklouzli z mysli do srdce a předali žezlo jemu. Zde není vina, vědomí chyb ani bezmoc. Je zde jen láska.

A tou JSTE, JSME, JSOU a JSI.

S hlubokým objetím,

Samaya Kefalí

S vnitřní láskou a z lásky pro všechny, kteří se rozhodli opravdově milovat, napsala Samaya Kefalí. www.vnitrnilaska.cz